Informační minimum Nizozemska

Průvodce: R. Céeová

Oficiálním názvem je Nizozemské království s hlavním městem Amsterodam, ale sídlo královny je Den Haag. Hlavou státu je od roku 1980 královna Beatrix.

Nizozemsko je konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Tento nezávislý stát byl prvním státem s republikánskou formou vlády v Evropě.

Zákonodárným sborem je dvou komorový parlament, senát se 75 členy a poslanecká sněmovna se 150 členy. Všichni jsou voleni na 4 roky. Hlavou státu je panovník, ale výkonnou moc má vláda.

Současné Nizozemsko se administrativně dělí do 12 provincií: Noord-Holland, Zuid-Holland, Zeeland, Friesland, Groningen, Drenthe, Overijssel, Gelderland, Flevoland, Utrecht, Limburg a Noord-Brabant. Jeho součástí je i soustava ostrovů v Karibském moři - Nizozemské Antily a samostatnýostrov Aruba.

Nizozemsko je členem Severoatlantického paktu (NATO) a patří k zakládajícím členům Evropského hospodářského společenství (EU). V Haagu sídlí mezinárodní soudní dvůr.

Nizozemsko hraničí na východě s Německem a na jihu s Belgií. Kontroluje přístup k Severnímu moři při ústí tří řek - Šaldy, Maasy a Rýna. Rozloha činí 41 863 km2.

Nejvyšším bodem je Vaalserberg s 321 metry a nejnižší Zuidplaspolder s mínus 7 metrů pod průměrnou hladinou moře. Na SZ je mnoho jezer, např. Ijsselmeer, Oosterschelde nebo Ketelmeer. Severní pobřeží je lemováno mnoha Západofrískými ostrovy, které uzavírají mělké moře Waddenzee. Ploché nížiny na severu ustupují na JV jen do mírně zvlněného terénu písčitých usazenin, na jihu se zvedá krajina až do výše 321 metrů.

Podnebí je zde mírně oceánské ovlivňované mořem a hlavně pak Golfským proudem. Léta jsou poměrně chladná, zimy mírné a vlhké, větry ze severu mohou přinášet na jaře chladné počasí. Déšť je častý v průběhu celého rok. Pro podzim je typická velká oblačnost a mlhy.

Desetinu území zaujímají lesy jehličnaté i listnaté. Ve srovnání s prehistorickou dobou se rozsah lesů snížil asi o 9 %.

Vyskytuje se zde řada druhů původních a stěhovavých ptáků, ryb, korýšů, vyder, na ostrůvcích se objevují tuleni.

Nizozemsko je nejhustěji zalidněný stát v Evropě - 459 obyvatel na km2. Počet obyvatel byl v roce 1998 - 15 694 000. Obyvatel Fríska je asi 600 000. Dalšími národnostmi jsou Turci, Maročané a Belgičané. Pro zajímavost, Čechů, žijících na území Nizozemska, eviduje statistický úřad okolo 900 a většinou se jedná o ženy. Podle úředních odhadů tu žije 113 různých národů. 90 % obyvatel žije ve městech. Asi 6 milionů jich obývá pás zvaný Randstat, který se táhne od Dotrechtu na jihu přes Rotterdam, Den Haag, Lieden, Haarlem, Amsterodam, Hilversum k Utrechtu.

Vedle holandštiny se v severní provincii Friesland stále používá fríština, což není dialekt, ale vlastní jazyk. Více než polovina jsou křesťané. Římští katolíci jsou koncentrováni na jihu, protestanti v severní polovině země.

Nizozemsko se stalo velkým vývozcem produktů chemického průmyslu, zejména výrobků z ropy. Kromě zemního plynu je přírodní bohatství nevelké - pouze ložiska soli, černého uhlí a ropy. Nizozemská vláda podporuje kosmický průmysl, vyrábějí se zde zařízení pro raketové systémy.

Asi 1/4 země zabírá orná půda a 1/3 pastviny. Země je tradičním vývozcem sýra, másla, drůbeže, vajec, slaniny a dalších masných výrobků. Vysoká je produkce cukrovky, brambor a zeleniny. Významným článkem ekonomiky je rybolov.

Silniční síť je velmi kvalitní a patří k nejhustším na světě. Takřka 5000 km kanálů a vodních cest slouží k nákladní dopravě, která spojuje velké námořní přístavy s vnitrozemím a všemi významnými západoevropskými řekami. Nizozemská letecká společnost KLM patří počtem přepravovaných osob k největším na světě.

Mladí Nizozemci navštěvují povinně školu od 6 do 16 let. Základní školu dokončí ve 12 letech a vybírají si z několika variant, svá rozhodnutí mohou během studia ještě změnit:

Po ukončení střední školy maturitou získávají studenti standardizovaný diplom ministerstva školství. Vysokoškolské studium nabízejí především univerzity. Nemusí skládat přijímací zkoušky, ale rozhoduje výsledek maturitní zkoušky. Nizozemské školství je velice otevřené evropským programům i evropské dimenzi výuky.

Nejvýraznější umělecké styly se začaly rozvíjet ještě před 17. stoletím. Architektura a malířství byly závislé především na církevních zakázkách. Nizozemští architekti se proslavili kladným vztahem k experimentování.

Města i jejich okolí jsou doslova plné kulturních a historických památek, od starobylých budov počínaje a množstvím muzeí konče. Zachovaly se ve všech významnějších městech v čele s Amsterodamem, Haagem, Naardenem, Utrechtem a Leidenem. Objektem zájmu jsou větrné mlýny, v minulosti používané především pro čerpání vody z oblasti pod úrovní moře.

Při návštěvě by se neměly vynechat rybářské vesničky u jezera Ijsselmeer, kde se dodnes dodržují staré tradice. Dále také městečka Edam a Alkmaar, která jsou proslulá svými sýrovými trhy a městečko Delft proslulé výrobou keramiky.

Královna BEATRIX

Současná královna Beatrix (plným jménem Beatrix Wilhelmina Armgard, princezna oranžsko-nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu) si získala doma i v zahraničí zasloužený respekt. Je nejstarší ze čtyř dcer královny Juliany, která zemřela 20.4.2004, a prince Bernharda.

V roce 1956 byla princezna Beatrix prohlášena dědičkou trůnu.

V roce 1966 se provdala za německého prince Clause, který rychle zvládl nový jazyk a projevil zájem podílet se na povinnostech královského dvora. Tím si získal sympatie a úctu veřejnosti.

Královský pár má tři syny, z nichž prvorozený Willem-Alexander, je následníkem trůnu.

Královna je vzdělaná panovnice, od mládí cílevědomě připravovaná ne zodpovědnou funkci náročnou výchovou a později všestranným studiem sociologie, dějin, jazyků a práv na Leidenské státní univerzitě. Studium završila doktorátem práv v roce 1980. V témže roce abdikovala její matka a uvolnila pro ni nizozemský trůn.

Významné ocenění se dostalo královně Beatrix v roce 1996, kdy získala Mezinárodní cenu Karla Velikého města Cách, kterou mimochodem získal i bývalý český prezident Václav Havel.

Na nizozemském trůnu panují po čtyři generace ženy.

Nizozemská královská rodina je hodnocena jako jedna z nejmodernějších královských rodin vůbec. Snaží se maximálně oprostit od přežitých zkostnatělých tradic a dovoluje nejmladší generaci žít v duchu doby.

Oranžový den

Když v roce 1980 královna Juliana uvolnila nizozemský trůn, její následnice, prvorozená dcera Beatrix, si vybrala za datum své korunovace 30. duben, den státního svátku, slaveného na počest Julianiných narozenin. Zároveň se rozhodla, že Den královny zůstane s tímto dnem spojen i nadále a nebude tedy přesunut na 31. ledna, kdy má narozeniny Beatrix.

V tento den hromadná doprava nejezdí, všude se musí po svých, celý Amsterodam je pěší zónou. Během chvilky je člověk sevřen oranžovým davem. Fasády některých domů na hlavní třídě zakrývají státní vlajky, jinde visí z oken tlusté řetězce pouťových balónků. Oranžová se tu míchá s červenou, modrou a bílou. V oranžovém oblečení halasně nabízejí z oranžových stánků zboží, opatřené oranžovými cenovkami. Povykující zástup, hlasitá hudba a zpěv zaplavují hlavní tepnu metropole k prasknutí. Oslavy královniných narozenin se konají po celé zemi, jejich průběh se ale místně liší. V zásadě se však všude těší na vrijmarkt - bleší trh, který zavedla již Juliana. Akce, při níž kdokoli může prodávat cokoli. Prodává se všude. Trhu se účastní lidé všech věkových a sociálních skupin.

Hudba živá i reprodukovaná se valí z ulic i z lodí plujících po grachtech, všude se tančí, zpívá, huláká, a k tomu mohutně popijí - oranje bitter (jemný likér stylově oranžové barvy), ale v první řadě se pije pivo. Odpoledne ceny letí rychle dolů, buď jsou za minimální cenu, nebo zadarmo.

Friesland

Provincie Friesland leží na SZ Nizozemska při mořském pobřeží Waddenzee a jezeře Ijsselmeer. Součástí Frieslandu jsou čtyři ostrovy ve Waddenzee.

Původně souvislé území bylo obývané národem Frisů, kteří se od okolních národů lišili jazykem i kulturou. Poslední archeologické výzkumy dokazují, že Frisové sem přišli v období 6. a 5. století před naším letopočtem z východu, z oblasti dolního Saska. Od začátku sváděli tvrdý boj o přežití s vodním živlem a nepřáteli.

Frisové uhájili svoji nezávislost až od roku 1524, kdy bylo i jejich území připojeno k habsburskému Nizozemí pod vládou Karla V. Od té doby šly dějiny Friska součastně s dějinami Nizozemska.

Od nejstarších časů jsou Frisové hodnoceni cizinci jako pracovitý, houževnatý národ, který je schopen přežít v nepříznivých podmínkách.

Od počátku byl zdrojem obživy chov dobytka a rybolov. Frisové byli dobrými námořníky a podíleli se na výpravách a objevech do neprozkoumaných oblasti.

Frisové byli vždy svobodní, nevyvinul se u nich ani feudální systém.

Navzdory svobodnějšímu postavení zůstalo Frisko v kulturní a duchovní sféře pod silným vlivem Holanďanů a jejich jazyka.

Jazyk je respektován jako druhý v Nizozemsku. Všechna označení obci jsou dvojjazyčná, vychází regionální tisk a dostatek literatury.

Jak se učí v Nizozemsku?

Primární vzdělávání je v Nizozemsku tzv. Basic School. Na rozdíl od našich tradic začíná první stupeň již ve 4 letech a končí ve 12 letech. Děti jsou rozděleny až do 8 skupin, ovšem většinou se tyto skupiny spojují po dvou, takže při vyučování spolu pracují děti dvou věkových stupňů.

Basic School Balinge

Škola pracuje podle programu Jenský plán. Ve škole jsou 4 třídy.
1. a 2. skupina 4 a 5 let - děti většinou pracují společně u stolečků bez ohledů na věk.
3. a 4. skupina 6 a 7 let - vyučování začíná rozhovorem v kruhu.

Open Basic School ASSEN

Škola pracuje podle experimentálního programu. Počet žáků je okolo 470. Děti se učí zejména na principu získávání vlastních zkušeností. Ve škole je 8 skupin, které jsou rozděleny podle věku. Dopolední vyučování končí v 11 :45, odpolední začíná ve 13:00. Děti chodí na oběd domů. Třídy jsou velmi dobře vybavené nábytkem, všude je koberec. Zajímavé je, že se děti nemusí přezouvat. O přestávkách hrají děti různé hry na chodbách, které jsou také pokryty koberci. Při výtvarné výchově se fantazii meze nekladou, vystavují se vždy všechny práce.

Basic School ASSEN

Škola pracuje podle programu Jenský plán. V jenském plánu děti pracují samostatně, každý podle vlastního tempa.

V Nizozemsku se prodává marihuana jako lék na předpis

Povolení pěstovat v takřka laboratorních podmínkách rostliny, z nichž se droga získává, dostaly dvě společnosti. Své produkty budou prodávat ministerstvu zdravotnictví, které bude mít na starosti balení a distribuci lékárnám.

Marihuaně se předepisuje blahodárný účinek na některé vedlejší projevy chemoterapie nebo radioterapie, které se používají při léčbě rakoviny, v případech nechutenství u nemocných AIDS nebo strnulosti u postižených roztroušenou sklerózou.

Ministerstvo zdravotnictví zjistilo, že až 7000 Nizozemců si kvůli svému zdravotnímu stavu opatřuje marihuanu v tzv. coffe shopech, a má za to, že čistější drogu si na lékařský předpis bude kupovat až dvojnásobný počet lidi.

Nizozemsko, kde stát reguluje prostituci a prodej marihuany v coffe shopech, je známo svým průkopnictvím na poli sociálních reforem. Bylo vůbec první zemí na světě, kde byla legalizována eutanazie.

Kuchyně

Na jejich kuchyni není vlastně nic výjimečného. Základní surovinou je maso, brambory a zelenina. Protože hlavním jídlem je večeře, oběd je v podobě sendviče. Klasická nizozemská kuchyně je především vydatná, bohatě kořeněná. Na pobřeží dominují jídelnímu lístku ryby a plody moře. Sleď je velice populární na všechny možné způsoby. Jinak si zakládají na polévkách.

Nizozemské nápoje

Jenever je holandský gin. V současnosti má Nizozemsko asi 200 destilérek. Bols a Heineken jsou dvě největší společnosti produkující Jenever v Nizozemsku.

Pivo je každodenním nápojem. Chmel byl dovezen do Nizozemska v roce 800. Ve středověku mělo každé město svfij pivovar. V současnosti existuje pouze 25 pivovarů. Mezi nejznámější patří Heineken, Amstel, Grlsch, Brandt, Skol, Breda a Orenjeboom.

Zajímavosti

Obyvatelé Nizozemska jsou velmi sympatičtí a ochotní pomoci turistovi v nesnázích.

Většina Nizozemců hovoří plynně anglicky a domluví se i německy. Na cizince jsou tu zvyklí a velmi ocení, když se pokusíte využít příručního slovníčku a zkusíte říct nizozemsky třeba dobrý den nebo děkuji.

Geoden dag (chuden dach) - dobrý den
Tot ziens (totzins) - nashledanou
Dank U (dankü) - děkuji Vám

Vítr tu fouká skoro denně. Když prší a fouká vítr, nenosí se v Nizozemsku deštníky, protože to nemá smysl, ale speciální pláštěnky s kalhotami do deště. Síla větru 7 až 17 metrů za vteřinu.
Severní moře je rájem pro surfaře, ale nedoporučuje se v něm koupat a to kvůli silným spodním proudům.

Od roku 1618 vydávali Nizozemci průkopnické týdenní noviny s čerstvými zprávami, které se překládaly do francouzštiny a angličtiny.

Poldery

Již na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století pocházejí první odvážné projekty odvodňování a vysoušení rozsáhlých vodních ploch. Lidé začali budovat větrné mlýny a jejich pomocí vysoušeli zahrazené jezerní plochy. Plochy vysušené mlýny dostaly název poldery a tento název přejaly v nezměněné formě i ostatní jazyky. V průběhu osmi staletí bylo vysušeno a zúrodněno přes sedm tisíc čtverečních kilometru pudy. Zpočátku šlo o vodní plochy ve vnitrozemí.